Go West, Young Man

sobota 27. listopad 2010 10:56

Název americké komedie z roku 1936 v hlavní roli s Mae Westovou jsem si nevypůjčila náhodou. Inspiroval mě chystaný exodus českých lékařů, kteří hodlají hledat štěstí na této světové straně. Myslím si, že je příhodný, navzdory tomu, že doktoři směřují do německy mluvících oblastí. Nemluvě o tom, že žánr je podstatně jiný. Spíš jde o tragedii, v nejlepším případě o tragikomedii. Otázkou však zůstává: pro koho?

Už je to tady. Slogan, na nějž se nezapomíná, se v pondělí objeví ve zcela jiném kontextu. První nepokojení lékaři vyburcovaní výzvou Děkujeme, odcházíme začnou podávat výpovědi. Hrozba se změní ve skutečnost. Není však jasné, zda rozvazování pracovních poměrů dosáhne skutečně masových měřítek.

Hlavu dosud pevně rozhodnutých příslušníků Aeskulapova cechu by mohlo poněkud (možná i značně) zamotat rozhodnutí ministra Hegera, že mzdové prostředky rozdělí mezi doktory, kteří zůstanou. Nemluvě o jeho záměru posílit kompetence sester, jež by mohly převzít některé povinnosti, které zatím příslušely pouze absolventům medicínských fakult.  Neodvolatelnost podpisu výpovědi by se tak mohla stát nežádoucí překážkou.

Plat lékařů není skutečně horentní. I když existují četné výjimky, jež potvrzují, že se jim zase až tak špatně nedaří. Ovšem totéž platí pro příslušníky všech profesí, kteří se rovněž musí spokojit s limitovanými finančními prostředky. Mnozí z nich přitom mají také a denně v rukou lidské životy a na jejich profesionalitě a odpovědnosti záleží, zda někdo neutrpí újmu na zdraví, třeba i s fatálními důsledky.

Dosáhnout stejného ohodnocení jako na Západě se zatím podařilo jen jedné profesní skupině. Piloti si doslova vydupali, že budou mít na výplatní pásce částku adekvátní sumě, kterou pobírají jejich kolegové z Lufthansy. Možná by neškodilo, kdyby si naši lékaři připomněli, jak to s nimi i jejich zaměstnavatelem dopadlo.

Nejvíc se bouří novicové, kteří ledva opustili brány poslucháren. Chtějí alespoň jedenapůlnásobek průměrné mzdy. Tedy 35 000 korun nástupního platu. Zřejmě si ani neuvědomují, že jejich požadavek je téměř plivnutím do tváře všem doktorů, kteří si užívají „zaslouženého odpočinku“. Po všech „sociálně solidárních“ redukcích se většina z nich musí spokojit se zhruba deseti tisíci. Ovšem pro odborářské bossy už nejsou nijak a ničím zajímaví. Tak proč by se měli brát právě za ně, když jim už obvykle nepřispívají na jejich (nikterak nízké) platy?

Nějakou dobu koneckonců trvá, než se z lékařského greenhorna stane plně kvalifikovaný a erudovaný doktor. Domnívají-li se začátečníci, že na ně na Západě čekají s otevřenou náručí jako na smilování, je to jejich věc. Ostatně, většina z nás někdy volila metodu pokus-omyl, aby se dobrala poznání, že je lepší třikrát měřit a pak teprve řezat.

Helena Kratzerová

Helena Kratzerová

Helena Kratzerová

Domácí i zahraniční dění s trochou nadsázky a ironie

O vážných věcech poněkud nevážně, v duchu rčení: Směji se, abych nemusela plakat.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora