Prodám soukromí, zn. Nabídněte cenu

sobota 30. květen 2009 19:40

Už mám zase dilema. A navíc za ně mohou předchozí generace, jež nám zanechaly spoustu moudrostí, údajně prověřených časem. Mimo jiné slogan, že Peníze vládnou světu, jenž je v přímém protikladu s tvrzením, že Chudoba cti netratí. Mluvit o financích (tedy vlastních) se ve slušné společnosti považuje za jeden ze smrtelných hříchů. Pochopitelně, pokud jich máte nadbytek. Většina lidí se spíš potýká s opačným problémem a hledá cesty, jak tento stav změnit.

 

Koneckonců, není-li člověk příliš háklivý a stud či svědomí mu příliš neříká, dá se zpeněžit téměř vše. O tom vědí své příslušnice něžnějšího pohlaví, jež se vrhly na nejstarší řemeslo světa. Ovšem i mezi nimi je diametrální rozdíl. Některé, zejména ty poněkud opotřebovanější a slabšího intelektu, jsou ochotny své služby poskytnout za drobný peníz, často i za kus žvance a víceprocentní tekutinu, již mohou bezplatně prolít hrdlem.

Jejich protipólem jsou luxusní kněžky lásky, jež si jsou vědomy své ceny a dokážou ji řádně vyšroubovat. Nezřídka se mezi nimi vyskytují vysokoškolačky, které v erotickém a sexuálním podnikání spatřují nejjednodušší způsob, jak žít v luxusu. Zuby nehty by se zřejmě bránily zařazení do této kategorie missky vzešlé ze soutěží krásy nejrůznějších typů a herecké komety (či spíš kometky), které využívají nenadálé popularity a snaží se co nejvíce vytěžit z nahoty, jež je na prodej. Sedmiciferná částka za odhození oděvu a zábran přece vše vynahradí. Nakonec ani účinkování v pornu (zejména v tzv. soft) není materiálně k zahození.

Běžní občané, kteří nemohou nabídnout své tělesné přednosti, mají dost smůlu. Kromě práce, jež málokdy znamená cestu k bohatství, jim toho na výběr moc nezbývá. Přestože rok co rok stoupají částky, jež investují do různých sázek a výherních automatů, většina lovců Štěstěny spláče nad výdělkem. Jedincům se silnějším žaludkem proto nezbývá nic jiného, než se vrhnout na krádeže, podvody, loupeže a podobné aktivity za hranicí zákona. Při současném stavu objasněnosti případů se mohou kochat nadějí, že se na ně nepřijde nebo vyklouznou z obvinění kvůli nedostatku pádných a přesvědčivých důkazů. Někdy a někomu se vyplatí požadovat soudní cestou tučné finanční odškodnění za skutečnou i fiktivní duševní či tělesnou újmu. Šikovní advokáti (s vyhlídkou na tučné palmáre) mnohdy dokážou hotové zázraky.

Ovšem šanci přijít k penězům mají i ti, jimž se kriminální nebo amorální činnost příčí. Nerozhoduje, zda kvůli vlastnímu svědomí nebo nedostatku kuráže. Stačí totiž prodat soukromí.  Jak informoval portál iDnes,výzkumníci z Masarykovy univerzity, Katolické univerzity v Leuvene a Technické univerzity v Drážďanech pět let prošetřovali vybrané skupinky obyvatel v Belgii, Řecku, Německu, Velké Británii, Česku a na Slovensku a jejich ochotu vzdát se za určitou sumu práva na nedotknutelnost osobních dat.

Závěr, k němuž dospěli, je šokující. Se čtyřiadvacetihodinovým „špiclováním" po dobu jednoho měsíce prostřednictvím mobilu, sledováním komunikace na e-mailu a ICQ, většina dotázaných neměla žádný problém. Přestože si mohli sami určit cenu, za niž se do této aktivity zapojí, obvykle se spokojili s málem. Průměrní mladí Češi (od 20 do 30) let se ocenili na 20 euro, Němci a Belgičané chtěli 43 euro. Většinou, u osmdesáti procent respondentů, se požadavek vyšplhal přes stovku. A zvyšoval se podle toho, k jakému účelu měly být údaje využity. Nejnižší byl pro vědecké potřeby. Když šlo o komerci, ztrojnásobil se. Poskytnout svá data státu, například kvůli sledování možných teroristů, byla ochotna jen polovina dotázaných. Ovšem za pořádně mastnou cenu!  S ženami měli badatelé těžší práci, neboť prokázaly větší zdrženlivost a silnou nechuť vpouštět si kohokoli do privátní sféry.

A tak mě napadlo, jaký smysl mají instituce chránící soukromí občanů či tzv. náhubkový zákon, když stačí odpovídající finanční nabídka a každý na sebe bez jakýchkoli obav z možných důsledků vyzvoní, co může? Skutečně platí, že v případě správně stanovené ceny je na prodej opravdu každý?

Helena Kratzerová

Helena Kratzerová

Helena Kratzerová

Domácí i zahraniční dění s trochou nadsázky a ironie

O vážných věcech poněkud nevážně, v duchu rčení: Směji se, abych nemusela plakat.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora